> Ekologická čtvrť E. V. A. Lanxmeer

Ekologická čtvrť E. V. A. Lanxmeer vyrostla na zemědělské půdě, kterou obklopuje ochranné pásmo zdroje pitné vody. Nacházejí se zde čtyři prameny, z nichž vodárenská společnost Vitens čerpá podzemní pitnou vodu pro nizozemské město Culemborg.
V takovýchto typech lokalit není obvykle možné stavět obytné čtvrti, ale zde to umožnily speciální technologie budování základů domů (pět stop silný pěnový beton) a krajinářský návrh vypracovaný odborníky. V místě, kde stojí původní vodárenská věž a kde se odebírá pitná voda, se nachází pouze ovocný sad o rozloze 2 ha. Čtvrť zahrnuje  320 obytných domů,  40 tisíc m² kancelářských prostor, školy, městské farmy (2,5 ha) a dalšího zázemí (restaurace, čajovna apod.). V pěší dostupnosti se nachází vlakové nádraží.

Uzavřený koloběh vody

Projekt odstartoval v roce 1993 jako iniciativa Marleen Kaptein, která vymyslela jeho základní myšlenku a založila pro tento účel E. V. A. Foundation sdružující odborníky z různých sfér. Z nápadu vznikl díky dobré spolupráci s mnoha stranami a rozsáhlému velkému zapojení veřejnosti mezinárodní příklad udržitelného městského plánování.
 
Při zpracování územního plánu se architekti snažili zachovat vhodný poměr mezi zastavěnými a zelenými plochami a zároveň omezit množství pevných povrchů. K tomu pomohlo i omezené množství parkovacích ploch, na němž se obyvatelé shodli. Parkování je povoleno pouze v okrajové části čtvrti a to na parkovištích z polopropustných materiálů (např. drcená struska).
 
Obyvatelé si při veřejných projednáváních odsouhlasili, že chtějí minimalizovat spotřebu fosilních paliv, a proto se zde využívají alternativní způsoby výroby energie. Součástí čtvrti jsou malé větrné turbíny a bioplynová stanice využívající odpad z domácností. Energeticky úsporné domy jsou zateplené, mnoho z nich vlastní solární panely i solární ohřívače vody, a tak nemusí být připojeny k rozvodné síti.  
 
Systém vodního hospodářství pracuje s přirozenými přírodními procesy. Zahrnuje několik oddělených systémů – pro vodu pitnou, dešťovou, šedou i černou. Dešťová voda ze střech a zpevněných ploch má přirozený prostor pro zasakování a v případě větších srážek odtéká do některého z 5 retenčních rybníků. Napomáhají tomu infiltrační pásy podél komunikací (lze si je představit jako zelené příkopy), kde se pod vrstvou půdy s rostlinami nachází vrstva štěrku, geotextílie a infiltrační potrubí, které pak vodu odvádí. Velkou kapacitu pro uložení nadbytečné srážkové vody poskytuje také revitalizované staré rameno řeky Lek. Šedou vodu z umyvadel, sprch, kuchyňského dřezu přečišťují 3 kořenové čistírny na okrajích území, odpadní voda z toalet se sbírá zvlášť a pevné složky slouží k výrobě bioplynu.
 

Fotogalerie

1/5
Zelené střechy poskytují prostor pro zasakování dešťové vody
2/5
Jedna ze tří kořenových čistíren na okraji čtvrti
3/5
Infiltrační pás umožňuje pozvolné zasakování vody
4/5
Další z infiltračních pásů vedoucí do retenčního rybníku
5/5
Letecký pohled na ekologickou ctvrt EVA Lanxmeer

Přínos projektu z hlediska adaptace na změnu klimatu

Cílem projektu bylo vytvořit obytnou čtvrť v souladu s okolní krajinou a s respektem ke stávajícím ekosystémům. Dešťová voda má na území prostor pro pozvolné zasakování, k čemuž přispívá množství zelených ploch, použití polopropustných materiálů při budování infrastruktury (parkoviště, turistické stezky apod.). Rybníčky, infiltrační pásy i revitalizované říční rameno poskytují v období dešťů retenční prostor, díky němuž nemusí být voda odváděna přímo do kanalizace nebo řeky. Voda uchovaná v místě se pak může využívat v období sucha nebo pro další účely (pro splachování toalet a praní prádla). Všechna tato opatření zároveň díky přirozenému výparu z vodních prvků přispívají v letních měsících ke zlepšení mikroklimatu.

Finance

Celkové náklady na realizaci projektu se odhadují na 72 milionů EUR. Město nejprve odkoupilo pozemky původně patřící soukromému zemědělci. Dále investovalo do procesu vzniku územního plánu lokality, infrastruktury a architektonických návrhů první stovky domů. Díky předkupním smlouvám s budoucími obyvateli (po odsouhlasení územního plánu bylo předprodáno 60 % domů) byla celková rizika pro město nižší a mohlo si dovolit projekt předfinancovat. Hodnota pozemků se zvýšila z původních 4-5 Eur za m² na 500 Eur. Po vzniku územního plánu pozemky od města odkoupily stavební společnosti, které následně domy prodávaly (přednostně smluvním klientům).
 
Proces vzniku projektu a zapojení obyvatel do jednotlivých fází finančně podpořilo německé Ministerstvo školství, vědy, technologií a výzkumu, nizozemské Ministerstvo pro bydlení, prostorové plánování a životní prostředí a Grantový program pro architekturu.

Současný stav a údržba

Dvorky a veřejné prostory kolem domů nejsou rozparcelovány do soukromých zahrad, ale patří sdružení B. E. L. Vzniklo v roce 1997 a jako členy zahrnuje všechny obyvatele čtvrti (včetně nově příchozích). Obyvatelé při koupi pozemku a domu zároveň získali podíl na veřejném prostranství (dvorky apod.), které si mohli v plánovacím procesu sami navrhnout a nyní o něj společně pečují. Místní úřad totiž podepsal se sdružením dohodu o režimu údržby veřejných prostranství s pětiletým finančním rozpočtem. Obyvatelé si mohou zvolit, jestli údržbu vykonají sami pod odborným dohledem, nebo si najmou odbornou firmu.

Největší výzvy a překážky

Okolí E. V. A. Laxmeer obklopuje ochranné pásmo podzemního zdroje pitné vody, což při výstavbě vyžadovalo spoustu speciálních technických opatření. Přírodě blízký systém hospodaření s vodou také předpokládá, že budou všichni obyvatele chovat odpovědně (například nesmí používat kvůli kořenovým čistírnám bělící prostředky). Proto je klíčem úspěchu zvyšovat povědomí obyvatel, vzdělávat je a poskytovat jim dostatečné množství informací.
 
Myšlenky trvale udržitelného rozvoje projektu se mohly uskutečnit jen díky tomu, že vlastníkem území bylo město. Počáteční skepse zmizela, když měla koncepce jasnější odborné výstupy a získala podporu z různých vnějších zdrojů. Spolupráce vyžadovala silné partnerství a zapojení všech dotčených stran: Marleen Kaptein, E. V. A. Foudation (specialistů, vědců), města Culemborg, sdružení místních obyvatel B. E. L., soukromé vodárenské společnosti, energetické společnosti, korporace zaměřené na sociální bydlení i stavebních společností (zhotovitelů).

Zdroj: Adaptace na změnu klimatu ve městech pomocí přírodě blízkých opatření - tato publikace je k dostání zdarma na eshopu Nadace Partnerství
 

Tagy

arboristika   bezbariérový přístup   Bratislava   Brno   brownfields   Břeclav   bydlení bez aut   car-free   cyklistika   cyklostezka   Česká Třebová   doprava   dopravní uzel   Dvůr Králové   facilitace   farmářské trhy   Freiburg   Frýdek-Místek   Gehl   Hamburg   happening   Havířov   hodnocení   Hodonín   Hradec Králové   Cheb   Chrudim   Jilemnice   knihovna   Kodaň   komunita   komunitní plánování   kreativita   kultura   Liberec   lokální produkty   management mobility   Mariánské lázně   městské zahradničení   místní ekonomika   mobilita   nábřeží   náměstí   nemotorová doprava    New York   Nizozemí   obnovitelné zdroje   obytná ulice   obyvatelnost   Opočno   Ostrava   ošetření stromů   parkování   participace   participační metody   pěší   plán   plán mobility   Praha   prostupnost   sdílený prostor   sídliště   strategie   Svitavy   Tišnov   trhy   udržitelná doprava   udržitelné město   Uherský Brod   Ústí nad Orlicí   územní plánování   urbanismus   veřejné prostranství   veřejný prostor   Vídeň   vize města   Vlašim   voda ve městě   Vyškov   zadržení dešťové vody   zapojení veřejnosti   zeleň   zklidňování dopravy   ulice   vnitroblok   Nadace Partnerství   architektura   Berlín
Články s podobnými tagy
Mohlo by vás zajímat

příklady dobré praxe

Brno - Park pod plachtami

Park pod plachtami o rozloze 32 tisíc m² se nachází na sídlišti Kamenný vrch mezi ulicemi Slunečná a Plachty. Jak už název napovídá, jedná se o suchý kopec s kamenitým podkladem, na němž se původně rozprostírala zemědělská krajina a později i zahrádkářská kolonie. V 80. letech minulého století ji pak nahradily paneláky. Původním záměrem bylo na ploše dnešního parku postavit školu, a proto došlo k terénním úpravám a vybudování kanalizace. Projekt se ale nakonec neuskutečnil. Později se díky změně územního plánu podařilo městské části prosadit využití prostoru pro sportovně rekreační účely namísto plánované zástavby bytovými domy. Na šedé sídliště se tak opět vrátila zeleň.


Tyto stránky provozuje Nadace Partnerství prostřednictvím Partnerství, o.p.s.

Nadace Partnerství pomáhá lidem pečovat o životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné služby a inspiraci ze zahraničí. Podporuje kvalitní veřejná prostranství, zelené stavění, vzdělávání, zeleň ve městě i v krajině, zklidňování dopravy, šetrnou turistiku a ochranu přírody. Sídlí v Brně ve svém vzdělávacím centru Otevřená zahrada.

www.nadacepartnerstvi.cz

 
Související aktivity Nadace Partnerství Mohlo by vás zajímat
   
Soutěž Cesty městy Otevřená zahrada Brno
Bezpečné cesty do škol Greenways
Soutěž Chceme být vidět Labská stezka
Zdravé stromy pro zítřek Moravské vinařské stezky
Anketa Strom roku Cyklisté vítáni
Evropský strom roku Festival otevřených sklepů
Soutěž pro vodu Cena Josefa Vavrouška
Škola pro udržitelný život  

 
Kontakt

Nadace Partnerství
Údolní 33, 602 00 Brno
[ zobrazit na mapě ]

tel.: +420 515 903 111
www.nadacepartnerstvi.cz
partnerstvi@nap.cz

> podrobnější kontakty
© 2019, Nadace Partnerství, všechna práva vyhrazena